Ve světle všech potravin a dalších výrobků, které se k nám ze západu začaly v „devadesátkách“ dovážet, působila rybí konzerva jako chudý příbuzný. Jistě si pamatujete všechny ty zářivé televizní reklamy na jogurty, čokoládové tyčinky, sladké nápoje. Položte vedle toho konzervu sardinek, což bylo to jediné, co se tehdy zákazníkům pod „rybí konzerva“ vybavilo. Stalo se tak, že i Koospol, tehdy stále vládce mezinárodního obchodu s potravinami, o tento obchod vlastně neměl zájem. Přitom zahraniční výrobci měli snahu dostat se na náš trh a nebylo tak složité se s nimi domluvit.

V srpnu roku 1991 jsme tak ručně vykládali náš první vagón rybích konzerv. Ten přijel na nádraží Krč, a to samozřejmě v momentě, kdy jsme byli na třídenním poznávacím zájezdě. Tehdy zboží nejezdilo na čas. Objednali jste určité množství na určité období - a kdy přesně se zboží objeví, bylo ve hvězdách. Naštěstí šlo vagón nechat odvézt na slepou kolej, kde na nás počkal. Dovolenou jsme tak zakončili tělocvikem, kdy jsme kolečkem vozili konzervy k půjčenému náklaďáku Praga S5T, kterým jsme zboží dovezli do našeho domkoskladu.

Zboží jsme tedy měli, ale to nejdůležitější nás čekalo - dostat konzervy do obchodů. V roce 1991 fungovaly samoobsluhy jako součást větších celků, družstev, a ta odebírala zboží centrálně, tak jak byla zvyklá během let již tehdy dávno minulých.

My tak museli hledat menší zprivatizované nebo nově vznikající prodejny, což znamenalo vzít si telefonní seznam a všechny je osobně obejít s kufříkem se vzorky. Funkce se tak v našem dvoučlenném týmu rozdělily. Petr obcházel a Věra měla na starosti účetnictví, fakturaci a administrativu. Nemuseli jsme naštěstí chodit všude pěšky. Našemu jednočlennému obchodnímu oddělení pomáhal spolehlivý vůz Škoda 100.

S přibývajícími zakázkami bylo potřeba více pomocných rukou. Rozšíření firmy o kolegy z řad rodinných příslušníků a kamarádů bylo logické -  a i s odstupem 30 let je považujeme za nejlepší řešení. Atmosféra nově vznikající firmy, společná práce, společné dovolené, společné oslavy, společné prožívání neúspěchů a hlavně převaha společných úspěchů jsou nezapomenutelné.

...Následovaly první cesty na veletrhy, následně i do samotných továren po celém světě. Někdy se nám dařilo lépe, někdy hůř, ale náš tým zůstal prakticky beze změny. Spolu jsme prožili roky překotného rozvoje v „devadesátkách“, které se vyznačovaly platební „nemorálkou“ některých odběratelů i jejich krachy, kvůli čemuž jsme několikrát začínali znovu téměř od nuly, ale se zkušenostmi, které byly k nezaplacení. I díky rodinné atmosféře ve firmě jsme ale vždy našli motivaci a vystoupali zpět.

Zvládli jsme i několik celosvětových finančních krizí. Narodily se nám děti, které měly spoustu strejdů a tet, pobíhaly mezi účty a schovávaly nám faktury. A dnes už pomalu předáváme zkušenosti jim, tak, aby se mohly jednou samy chopit kormidla a vést naši bárku vstříc moři událostí, které přijdou.

Jsme si jisti, že kurz, který držíme po celou dobu existence firmy, je správný: Dělat to, v co věříme a prodávat jen to, co sami jíme a co bychom se nebáli nabídnout i našim dětem. Věříme, že i další generace z něj neuhne ani o píď.

Těšíme se na další roky s vámi, našimi zákazníky!